Březová

Název obce Březová je odvozen od množství březových hájů, které byly dříve pro tento kraj typické. První zmínky o obci pochází z roku 1492. Našli se zmínky o cestě vedoucí z Uher přes Brzezowů. Od té doby se název této osady měnil z Brzezowé přes Bržezovú až k dnešní Březové. K osidlování této oblasti přispělo založení cisterciáckého kláštera Smilheimu, vybudovaného v roce 1261. Cisterciáci byli v té době oblíbení u vysoké šlechty pro své hospodářské metody a feudálové je používali k realizaci svých kolonizačních záměrů.

Toto přispělo i k vytváření kolonií v oblasti Studeného vrchu. První chalupy na tomto území byly roztroušeny po okolí. Sloužily jako obydlí lesnickým dělníkům , kteří vykonávali náročnou a důležitou práci, jelikož zajišťovali potřebný stavební i palivový materiál pro město.

Březová tvořila porost, který byl vysekáváním dřevin zčásti přeměněn na louku a zčásti na porostlý les v pohraničním prostoru. Zdejší lidé měli těžký život nejen díky přírodním vlivům, ale především díky lidským faktorům. V roce 1606 po vpádu sedmihradského knížete Štěpána Bočkaje byla obec zničená. V roce 1615 založila městská rada uherskobrodská Novou Březovou. Prvními obyvateli této obce byli měšťané a poddaní z Korytné. Dne 8. října 1616 byly stanoveny hranice nového březovského katastru. Obec musela i tady neustále čelit neshodám s okolními obcemi, především se Suchou Lozí, Stráním nebo Horním Němčím. Boje a rozepře o pozemky byly tak velké, že dne 23. června 1617 Vavřinec Vrabec, fojt březovský doporučuje, aby se osídlenci březové odebrali na jiná panství, což ovšem neučinili.

V roce 1621 zažila Nová Březová jeden z největších nájezdů pod vedením Gabora Bethlenema, a zanechali po sobě pouze zbídačenou spálenou pustinu. I po nájezdech a totálním zničení tohoto místa byla v letech 1627 – 1641 zbudovaná další Nová Březová. Bylo to období, kdy kraj pod Lopeníkem prožíval léta oddechu od válečných hrůz.

Název Nová Březová se dlouho neudržel a zlidověl název Březová, který přetrval do dnes.