Bílovice

Dle historických pramenů obec vznikla v 11. století, i když první písemné zmínky jsou z poloviny 13. století, kdy se staly biskupským lénem. V průběhu dalších staletí se vlastníci často střídali. V roce 1512 se poprve připomíná místní tvrz, dobře vybudovaný pivovar, v němž se týdně vařilo 17 beček piva, dále tu byla chmelnice, dobře zbudovaný dvůr, mlýn o třech složeních, olejna, pánský dům, v němž se šenkovalo víno, most, na kterém se vybíralo mostné, rybník s kapacitou 65 kop kapřího plodu, velký háj s názvem Neraz, v potoce bylo hojně ryb. Koncem 16. století byla tvrz přebudována v renesanční zámek. V r. 1809 léno znovu připadlo biskupovi, který je odprodal Ferdinandovi hraběti z Laurencin-Beafort, jenž upravil zámek v empirovém stylu. Po jeho smrti r. 1831 jej koupil Hugo hrabě Logotheti /zemřel 26.5.1861/, jehož rodina vlastnila zámek a statek až do roku 1945. Velkostatek měl původně výměru 290 ha půdy a až do první pozemkové reformy /1920-1921/ byl v nájmu bratří Mayů, držitelů cukrovaru ve St. Městě. Při velkostatku byla i cihelna. Ani občané Bílovic nebyli ušetřeni útrap válek v 17. století. Bylo tomu tak při vpádu Bočkojovců v letech 1604 – 1605, na počátku 30. leté války v roce 1621, 1623, průchody vojsk, vpádem Švédů v roce 1645, vpádem Tatarů v r. 1663 a dalšími vpády v roce 1683 a 1704 – 1705. V roce 1663 byla celá obec vypálena až na jeden dům a všechen dobytek byl odvlečen. Ve druhé polovině 19. století byl relativně kladný vývoj narušen průchodem pruských vojsk za rakousko-pruské války v roce 1866, po kterém následovala epidemie cholery, která zkosila 27 osob.

Fara v obci existovala již v době předhusitské. Farní kostel, který patří k monumentům celého regionu a který je zasvěcen sv. Janu Křtiteli je podle patrocinia starobylého založení. Dnešní stavba pochází z první poloviny 17. století, kdy byly přistavěny dvě kaple. Tři oltáře jsou zdobeny Raabovými obrazy. Ze 4 zvonů, jeden pochází z r. 1570 a druhý z r. 1640. Uměleckou památkou na hřbitově jsou kapličky křížové cesty zdobené freskami Jáno Ko“hlera z r. 1920.

Také škola existovala v Bílovicích již v době předhusitské. V 16. století se stala česko-bratrskou a pak protestantskou, v době pobělohorské změněna opět na katolickou. V r. 1791 se připomíná jako triviální /tzn., že se zde žáci měli naučit třem základním znalostem a to čtení, psaní a počítání/.

Budova zámku byla empírově upravena v 19. století, včetně úpravy zámeckého parku.

V roce 1854 byl na zámku hostem přední český malíř Josef Mánes, který zde nakreslil několik vzácných kreseb /mj. Veroniky Čuddové a J. Postavy/ a krojových studií. V první polovině 20. století se Bílovice staly významným regionem vybaveným poštou a měšťanskou školou. V provozu zde byl mlýn, pálenice, humánní a veterinární lék. středisko, 3 pohostinství, obchody, cukrárny a řada různých řemeslníků. V obci úspěšně prosperovala 3 velká zahradnictví.

Význam Bílovic je dán mimo jiné i mimořádně výhodným položením s ideálním silničním propojením na Uh. Hradiště, Napajedla – Otrokovice, Zlín a Uh. Brod. Takovouto strategickou výhodou se nemůže pochlubit žádné jiné regionální středisko na okrese Uh. Hradiště.

Včelary

Vznikly ve 14. století. Dřívější název Včeraly nebo Včeralky – podle množství včel. Poprve se připomínají v roce 1385, kdy náležely k veselskému panství. V roce 1482 obec odkoupilo město Uh. Hradiště, jemuž od té doby náležely. Ani této malé obci se nevyhnuly válečné události 17. století, zejména v r. 1643, kdy byla obec vypálena. Podle tehdejšího lánového rejstříku se tu nacházelo jen devět osídlených domů.

Podle olomoucké matriky z druhé poloviny 18. století se napočítalo 79 dospělých a 12 dětí česky mluvících. V protékající Staré Březnicimělo město právo rybolovu. Od 17. století v obci pracoval mlýn, původně vrchnostenský, byl několikrát zmodernizován, poháněn byl vodou. V činnosti byl až do 70. let 20. století. Celková výměra katastru byla v roce 1900 – 76 ha, z nichž 59 ha připadalo na pole, zbytek louky, zahrady, pastviny, ale i vinice / 1,01 ha /. V obci se chovalo 11 koní,48 kusů skotu, 53 ks vepřů. Obec se v roce 1960 stala součástí Bílovic.

Škola byla v obci vybudována v r. 1863. Kaple vybudována po roce 1945.