Uherský Brod

Počátky historického osídlení Uh. Brodu, jehož původní jméno ("Na Brodě") připomíná brod přes řeku Olšavu, sahá do 10. - 12. století. Původní osada pravděpodobně ležela v jižní části nynějšího vnitřního města, v okolí tzv. dolního kostela sv. Jana Křtitele a tvořila důležitou pomezní pevnost na hranici Moravy a Uherského státu. Díky své poloze, v blízkosti obchodních cest, se Brod pomalu měnil ve významné hospodářské centrum. V důsledku rozvíjejícího se obchodu a řemesel se začala rozšiřovat zástavba severně od původní osady, která nabývala stále více charakter městského sídla. Významným mezníkem v historii Uh. Brodu je 29. říjen 1272, kdy český král Přemysl Otakar II. povýšil Brod na město královské a udělil mu hlubčické právo (soubor právních nařízení) a právo nuceného skladu. Postupně udělil král městu další privilegia (např. osvobození od placení mýta ve všech svých zemích z roku 1275, kdy se v listině vydané v Olomouci poprvé vyskytuje název "Brod Uherský").

Jako hraniční, pevnostní město, musel Brod čelit nájezdům Uhrů. Těžké chvíle prožíval i v období husitských válek, kdy se stal v podstatě průchodištěm husitských vojsk a také jejich důležitým opěrným bodem. Uklidnění, které nastalo po ukončení husitských válek netrvalo dlouho. Další útrapy přinesla městu, ve druhé pol. 15. stol., válka českého krále Jiřího z Poděbrad s uherským Matyášem Korvínem. 18. června roku 1506 se stal pánem Uh. Brodu Jan z Kunovic, za jehož panství a později i jeho syna, zaznamenalo město kulturní a hospodářský rozkvět (výstavba radnice, panského domu), jenž trval až do poč. 17. století, do ničivých nájezdů Bočkajovců z Uher, které měly pro obyvatele katastrofální následky. V roce 1611 prodali dědicové Arkleba z Kunovic Brod Oldřichu z Kounic. Kounicové, i když potvrdili dosavadní privilegia města, v něm samotném nesídlili, a tím ho odsoudili do role periferie. Tak začalo ztrácet na svém hospodářském a postupně i kulturním významu.

Doba pobělohorská zasáhla velmi nepříznivě do života města, které bylo krutě pronásledováno ničivými nájezdy vojsk a morovými ranami, z nichž nejničivější byla v roce 1680, která vážně zdecimovala obyvatelstvo. Tyto pohromy byly příčinou hospodářského úpadku, z něhož se Brod vzpamatoval na počátku 18. stol., kdy byl na žádost radních "propuštěn" roku 1 700 z "člověčenství" Ondřejem z Kounic.

Za primátorství Pavla Hájka zaznamenalo město hospodářský rozkvět. Byl vybudován kostel Neposkvrněného početí Panny Marie dokončena radniční budova, přestavěn nejstarší kostel sv. Jana Křtitele a další. Prosperitu Brodu výrazně nenarušily ani kruté vpády Prusů (1741-1742), ničivý požár (14. 5. 1735) či epidemie cholery (1757).

Po napoleonských válkách, i díky upadajícímu panství Kouniců, Brod opět ztrácel na svém předchozím významu. V této době začala také převažovat ve městě německá a židovská komunita, jejichž vliv neoslabily ani revoluční události roku 1848. Jediný významný výsledek revoluce pro Brod bylo zrušení roboty.

Ve II. pol. 19. stol. přece jen dochází k postupným změnám, začíná se rozvíjet průmyslová výroba a Uh. Brod se stává sídlem okresního hejtmanství. V letech 1883-1888 byla do Brodu přivedena železniční dráha, která oživila jeho význam jako tranzitního města. V této době dochází k průlomu moci německého úřednictva a židovského kupeckého patriciátu. Starostou města se stává městský lékárník Matěj Pecháček (1860). Vedle hospodářského významu mělo jeho starostování význam i pro posílení českého národnostního cítění. Byla založena občanská beseda, zřízena Občanská záložna. Ke konci století, po opětovné dvacetileté nadvládě německého živlu, začalo druhé období národního rozvoje města. 1891 byl založen Sokol, o tři roky později Spolek paní a dívek českých, 1898 bylo založeno první národopisné muzeum na jihovýchodní Moravě. Rozvoj zaznamenalo i školství (1895 česká měšťanská škola). Rok 1918 byl i v konzervativním Brodě přivítán s velkým nadšením.

V meziválečném období se Uherský Brod rozrůstal ve větší město, vznikla řada nových továren a došlo ke změně sociální struktury obyvatelstva, kdy začalo převažovat dělnictvo. Německý živel byl v podstatě vytlačen z veřejného života. Vedle hospodářského vzestupu došlo i k rozvoji kulturního života. Zásluhou F. Resky zde vznikl Hudební spolek Dvořák (1926) s malým symfonickým orchestrem, ze sportovních jednot vynikal především Sokol, ale působily zde i jiné významné sportovní spolky.

V poválečném období se v důsledku socialistické industrializace přeměnil Brod v průmyslové město, v roce 1960 byl zrušen uherskobrodský okres, což mělo za následek omezení dalšího rozvoje, i přestože byl zdůrazňován jeho střediskový charakter. Ačkoli Uherský Brod svým způsobem doplácí na ztrátu okresu, patří dnes k vyspělým průmyslově kulturním městům v České republice.