Kostelany nad Moravou

Kostelany leží v úrodné rovině na pravém břehu řeky Moravy, asi 4 km od Uherského Hradiště. Původ jména Kostelan není znám, podobá se ale, že pochází to slovo od latinského slova „Castelleum“ (tábor), což potvrzuje ta okolnost, že osada byla táborem rybářským. Latinské slovo to proměnilo se v ústech slovanského lidu v naše Kostelany. Tato vesnice připomíná se již roku 1043, kdy ji bylínský prefekt rytíř Eppo i s lukami při řece Moravě daroval svému příbuznému Matoušovi, řeholníku u sv. Jana na Moravě. Po smrti Matoušově měla připadnout řeholníkům sv. Jana (klášteru benediktinskému, který v roce 1200 zanikl.)Rytíř eppo obdržel Kostelany darem od vévody Břetislava za prokázané služby.

Roku 1202náležely Kostelany klášteru Velehradskému, kterémuž je daroval šlechtic Theodorich z Krůtovic, byť jimi sám od markraběte Vladislava za prokázané služby obdařen.

Kostelany hraničily s hradebními příkopy Starého Města (Děvína).

Vincenc Brandl píše ve svém spise nadepsaném „Kniha pro každého Moravana“ takto: „Kostelany je ves připomenutá v základní listině velehradské z roku 1202. Roku 1258 rozprostíral se mezi Uherským Hradištěm a Kostelany les, který král český Otakar II. novému městu Uherské Hradiště daroval. Kostelany byly tehdá rybářská ves“.

Velikost území kostelanského, počítaje v to teritorium samé vesnice, pole, hojné pastviny, luka, sady ovocné a lesní půda, jež k obci této příslušejí, je tak veliká, že stačí ku výživě usedlého zde obyvatelstva. Poštovní spojení obstarával posel docházející třikráte za týden na poštu do Uherského Hradiště.

Obec tvoří podlouhlou náves na jednom konci k řece Moravě a na druhé straně ku kolmé ulici se šinoucí, tvořící s touto podobu kříže. S okresní silnicí spojena byla dědina třemi cestami polními.

Domy v dědině postaveny byly těsně vedle sebe do ulic průčelím. Grunty postaveny jsou po obou stranách návsi. Mezi 32 grunty spojeny a roztroušeny jsou domky, kterých se počítá 70, jejichž majitelé mají právo choditi do lesa na trávu a suché dříví (roští) a to vždy dvakráte za týden, v úterý a pátek. Toto právo má oněch 70 „domkařů“ stále. Pokud bylo „pastvisko“ mohli domkaři pásti jedno tele na obecním pastvisku.

Ostatní domky, které jsou později postaveny, práva domkařů, výše popsaných, nemají.

Domy neměly a nemají v předu zahrádek a byly dříve stavěny s domovními výklenky, které nazývány byly „žudry“. Domy stavěny byly vesměs z nepálených cihel, zomítány a dvakrát do roka čistě nejvíce žlutě a bíle líčeny a kolem oken a dveří pestře barevnými květy, kolečky a podobně okrášleny. Líčilo se jak uvedeno 2 x te do roka a to před sv. Floriánem 4. května a sv. Martinem 11. listopadem.

Domy, grunty byly vesměs rozděleny stejně. Z venku vcházelo se do síně, kde se nacházelo otevřené ohniště a vedle něho byl „šporhelt“, totiž plotna. Ze síně se vcházelo do izby, která byla nízká a měla „zem“ – byla bez podlahy dřevěné. V izbě byla velká kachlová kamna s topením ze síně a pec. Kolem pece a kamen byly rozestaveny lavky. V rohu u oken byl dubový stůl, kolem něhož byly lavice (lavi). U dveří stávala postel pro výměnkáře, v rohu postel hospodářova. U stolu bývaly ještě dvě židle zvané „legátky“. Po stěnách visely obrazy svatých a mezi okny kříž. Nad postelí hospodářovou připevněna byla lišta na vzácnější nádobí. Podle síně byla komora, která byla malá, kde ukládalo se staré haraburdí, druhá komora byla větší, kde ukládalo se obilí. Ze síně vcházelo se na násep, podle které se táhly chlévy pro krávy, koně a jiný dobytek.

Poddanské poměry.

Velehradské jmění rozděleno bylo v Kostelanech na 32 podsednických gruntů, za jejichž užívání placeno ročně 60 zl. a vždy 10-tý mandel obilí. Ze zvláště dobrých rolí odváděl se již každý 5-tý mandel. Odtud se nazývají některé role „páté kopy“. Kromě toho byl povinen každý podsedník jeden den v roce jíti na „panské“ žíti a jeden den na hon. Starší domkaři byli povinni 25-ti dny roboty, mladší 13-ti dny.Výkup se stal u každého podsedníka 300zl. stříbra, splatnými v 10 - 15 letech.

(Podsedník byl malý rolník, který měl menší výměru polí jako sedlák. Podsedník velký měl 5 měřic pole, 2,5 měřic pole „lady“, 1,5 míry zahrady a louku na jednu fůru sena. Podsedník malý měl 4 měřice pole, 1 míru zahrady a louku na půl fůry sena).